Lucie Fürstová

Zpí­vat jsem zača­la již v před­škol­ním věku – v kos­tel­ním pěvec­kém sbo­ru v Havlíč­ko­vě Bro­dě, kde jsem vyrůs­ta­la. Ve stu­diu zpě­vu jsem pak pokra­čo­va­la na míst­ní ZUŠ a poz­dě­ji na Praž­ské kon­zer­va­to­ři (obor kla­sic­ký zpěv). V sou­čas­nos­ti pokra­ču­ji v pěvec­kém ško­le­ní pod vede­ním hla­so­vé peda­gož­ky Ale­ny Tiché.

Před svým peda­go­gic­kým půso­be­ním v ZUŠ jsem pět let vyu­čo­va­la vybra­né před­mě­ty hla­so­vé výcho­vy na Peda­go­gic­ké fakul­tě Uni­ver­zi­ty Kar­lo­vy a po dobu dvou let meto­di­ku hlav­ní­ho obo­ru a semi­nář vyu­čo­va­cí pra­xe na pěvec­kém oddě­le­ní Kon­zer­va­to­ře Jana Dey­la.

Své poznatky a zku­še­nos­ti si roz­ši­řu­ji pro­střed­nic­tvím kur­zů a worksho­pů zabý­va­jí­cích se roz­ma­ni­tý­mi téma­ty hla­so­vé peda­go­gi­ky: meto­di­kou hla­so­vé výcho­vy dětí, tvo­ři­vou pra­cí s hla­sem, pra­cí s tzv. „nezpě­vá­ky“, hla­so­vou výcho­vou v pěvec­kém sbo­ru, pro­fes­ní úna­vou hla­su, hla­so­vou reha­bi­li­ta­cí atp. Pod­nět­né jsou pro mě pří­stu­py pěvec­kých metod Wer­beck, Estill Voice Tra­i­ning a nej­ví­ce čer­pám z dlou­ho­le­té spo­lu­prá­ce s před­ní osob­nos­tí čes­ké pěvec­ké peda­go­gi­ky Ale­nou Tichou.

V jejím duchu pojí­mám výu­ku zpě­vu jako kom­plex­ní zále­ži­tost, ve kte­ré hra­je význam­nou roli nejen hlas samot­ný, ale též naše cel­ko­vé fyzic­ké a psy­chic­ké nasta­ve­ní. Na výu­ce zpě­vu mě baví, že kaž­dý člo­věk je jedi­neč­ný a je pro peda­go­ga novou výzvou ve smys­lu obje­vo­vá­ní mož­nos­tí, kte­ré v sobě kaž­dý hlas skrý­vá. Vní­mám jako důle­ži­té, aby si dět­ský hlas zacho­val svou při­ro­ze­nost a byl tvo­řen bez náma­hy. Aby se děti nebá­ly s hla­sem expe­ri­men­to­vat, impro­vi­zo­vat, obje­vo­vat jeho mož­nos­ti a měly ze spo­leč­né­ho tvo­ře­ní radost.

Jsem pře­svěd­če­na, že výu­ka zpě­vu nabí­zí pro­stor nejen ke zdo­ko­na­le­ní pěvec­kých doved­nos­tí, ale též k cel­ko­vé­mu roz­vo­ji osob­nos­ti, k hlub­ší­mu poro­zu­mě­ní sobě samé­mu, své­mu tělo­vé­mu i emoč­ní­mu pro­ží­vá­ní, i k zís­ká­ní vět­ší sebe­dů­vě­ry.